ŠpatnéDobré zprávy

„Žán, slyšíte hrom?”
„Ne, pane.”
„Tak proč kolem mě lítají blesky?”
„Protože jste ze sprchy sáhnul do zásuvky, pane.”

Starý lord líčí své zážitky z lovů v Africe: „Zůstali jsme v džungli bez jídla, odsouzeni k smrti.”
Někdo pochybovačně podotkne: „To tam nebyla v okolí žádná voda?”
Lord překvapeně prohlásí: „Kdo by v tak těžké situaci myslel na mytí?!”

Lord Charles pozval svého přítele, lorda Jamese, na svou jachtu, že budou rybařit. A tak tedy celé dopoledne rybaří, občas jim i zabere nějaká ta rybka, ale nic moc. V poledne jim sluha připraví oběd, po obědě si pochopitelně dají nezbytný doutník a sklenku. Nu a poté jdou ještě trochu rybařit.
Nejdříve to vypadá, že ani teď nic moc nechytnou, ale pak najednou lordu Jamesovi něco zabere. Těžko povědět, co to je, ale sílu to má obrovskou, skoro ho to v první chvíli strhlo z paluby do vody.
Po úporném boji nakonec vytáhne krásnou mořskou pannu. Modrozelené oči, zelené vlásky, zlatozelené šupinky, prostě nádhera sama. Drží ji na rukou, prohlíží si ji od hlavy k ocasu a pak ji s povzdechnutím hodí zpět do vody. Lord Charles jen vyvalí oči a překvapeně se zeptá: „Proč?”
A lord James jen potřese hlavou a smutně odpoví: „Jak?”

Jean upozorňuje lorda: „Pane, hoří vám ponožky.”
„Snad boty, ne?”
„Ne, ty už shořely.”

V horském hotelu švýcarských Alp sedí ve vinárně lord Beefsteak ve společnosti šarmantní Francouzky, objednává další whisky a znuděně praví: „Je tu vskutku nádherně, avšak - jak se mi to jeví - tak ta sněhová bouře potrvá delší dobu. U nás v Anglii se říká, že v takovém počasí se dají dělat dobře pouze dvě věci...”
„Och, milý lorde, bridž jsem se naštěstí dosud nenaučila!”

Lorda probudí v noci jakýsi šramot. Vezme kulovnici a jde chodbou. Vtom slyší podezřelé zvuky z ložnice své lady. Zatluče na dveře a k jeho překvapení vyjde Jean ve spodním prádle. Lord se udiveně ptá: „Jean, co děláte v noci v ložnici mé lady?”
Jean lhostejně odpoví: „Souložili jsme, můj pane!”
Lord se zamyslí a pak vyhrkne: „Souložili, souložili... Á, už si vzpomínám, příjemné... příjemné!”

Lord přijímá nového sluhu a vysvětluje mu jeho povinnosti: „Jamesi, ráno vstanete za rozbřesku, zatopíte v jídelně, nachystáte mi vanu, vykartáčujete oblek, donesete ranní tisk, připravíte a naservírujete mi snídani. Pak vyvenčíte mé psy, připravíte mi jezdeckou uniformu a začnete připravovat oběd. Na stole bude přesně ve dvanáct hodin. Pak poklidíte v pokojích, obstaráte nákupy, přichystáte svačinu, nalijete mi sklenku brandy, zatopíte v krbu a připravíte čaj a doutníky. Večeře bude o půl sedmé, pak přiložíte do krbu, přichystáte občerstvení hostům, odeberete jejich pláště a postaráte se o jejich pohodlí. Nakonec znovu vyvenčíte psy, vyvětráte, odestelete mi lože a připravíte krb na ráno. Potom si můžete jít lehnout. Chcete se ještě na něco zeptat?”
„Jistě, sire, nachází se v okolí nějaká kvalitní hlína?”
„Proč, Jamesi?”
„No, že bych ještě ve volném čase mohl pro radost pálit cihly.”

„Představ si, že jsem pozdravil toho známého moderátora, jak uvádí Písničky na přání, a on si mě ani nevšiml!” stěžuje si známému Karel.
„To je teda náfuka,” usoudí známý.
„A co víc,” pokračuje Karel, „ještě jakoby nic pokračoval ve vysílání!”

„Jean, co je to venku za ruch?”
„Ráčil jste zastřelit pojišťováka od Loyda, pane.”
„No ne, já jsem se trefil?”

„Žán, dnes ta meluzína v krbu neobyčejně vříská, a přitom venku není žádný vítr. Čím to může být?” táže se lord Carls svého sluhy.
„Vaše lordstvo, to není meluzína, to nám v komíně řve chlap.”
„Chlap? Proč by nám měl v komíně řvát chlap? Tomu nerozumím, Žán.”
„Policejní jednotka rychlého zásahu provádí v našem hrabství nácvik netradičního proniknutí do budovy a jeden z jejích mužů se k nám pokusil dostat komínem.”
„To je velmi originální. A copak mu zabránilo v tom, aby nám spadl do krbu?”
„Maličkost, vaše lordstvo. Já jsem do krbu postavil vidle na dlouhé násadě a on je teď na nich v komíně napíchnutý!”